50. výročí založení katedry statistiky na VŠE
Zatímco Vysoká škola ekonomická oslaví půl století své existence až 1. září 2003, stejné výročí založení katedry statistiky si připomínáme již letos. Pro pochopení této nezvyklé skutečnosti je třeba se alespoň ve stručnosti podívat na historické souvislosti založení VŠE a jejích kateder.
Vznik VŠE a katedry statistiky
Brzy po únoru 1948 začalo u nás pětileté období rozsáhlých reorganizací vysokých škol podle nejasných a měnících se představ komunistických vládců. Vzdělávání ekonomů dosud tradičně zajišťovala Vysoká škola obchodní (r. 1948 neoficiálně přejmenovaná na Vysokou školu věd hospodářských). VŠO („vychovávala oddané sluhy – pomocníky vykořisťovatelů“) byla r. 1949 zrušena (studenti II. – IV. ročníku zde mohli ještě dostudovat).
Zároveň (na podzim 1949) byla založena Vysoká škola politických a hospodářských věd (VŠPHV), jejíž Hospodářská fakulta měla vychovávat komunistické kádry pro řízení socialistického hospodářství. Hospodářská fakulta se rozvíjela jen zvolna, protože první studenti sem fakticky přišli po absolvování dvouletého základu, společného pro všechny studenty VŠPHV, až na podzim 1951. Jednotlivé odborné katedry postupně vznikaly v letech 1951 – 1953.
Ještě dříve, než z Hospodářské fakulty VŠPHV vyšli první absolventi, bylo rozhodnuto o zrušení této vysoké školy. Byrokratické řízení národního hospodářství si žádalo tisíce „marxisticky vzdělaných ekonomů“, zatímco Hospodářská fakulta slibovala teprve r. 1953 první asi tři stovky absolventů. Pouze dvouleté studium ekonomických předmětů navíc neumožňovalo studentům získat příliš důkladné ekonomické vzdělání, natož specializaci v určitém oboru.
Vládním nařízením ze dne 19. srpna 1952 (č. 40/1952 Sb.) byla VŠPHV k 1. září 1953 zrušena a z její Hospodářské fakulty zřízena samostatná Vysoká škola ekonomická, skládající se zpočátku z pěti fakult: Všeobecně ekonomické, Výrobně ekonomické, Vnitřního obchodu, Financí a úvěru a Fakulty statistiky. Vzorem pro organizaci VŠE byl Moskevský státní ekonomický institut. Po celý studijní rok 1952/53 se připravoval vznik nové vysoké školy, zakládaly se nové katedry a přijímaly desítky nových pracovníků (až na výjimky čerstvých absolventů vysokých škol).
Zároveň s ukončením výuky na VŠO (Vysoké škole věd hospodářských) r. 1952 byla zřízena na ČVUT Fakulta ekonomicko-inženýrská (FEI – zrušena r. 1960), na Vysoké škole báňské v Ostravě vznikla r. 1953 obdobná fakulta pro výchovu „provozních ekonomů“ (zrušena r. 1959, opět zřízena r. 1977).
Studium statistiky s aplikacemi v pojišťovnictví i v sociálně ekonomických oborech bylo u nás tradičně soustředěno především na Vysoké škole speciálních nauk (VŠSN – působila ve svazku ČVUT), kde bylo r. 1946 konečně realizováno úplné vysokoškolské studium statisticko-pojistného inženýrství. R. 1952 byla VŠSN s okamžitou platností zrušena. Matematickostatistický směr přešel na nově zřízenou Matematicko-fyzikální fakultu UK, absolventi II. a III. ročníku ekonomicko-statistického směru dostudovali na nové Fakultě ekonomicko-inženýrské ČVUT. Absolventi I. ročníku ekonomicko-statistického směru byli zařazeni na Hospodářskou fakultu VŠPHV.
To byl také jeden z důvodů aktuální potřeby vzniku samostatné katedry statistiky na Hospodářské fakultě. Jejím zárodkem byl kabinet statistiky na katedře financí a úvěru pod vedením A. Hlaváčka. Katedra statistiky, pramáti téměř všech kateder (sedmi z devíti) dnešní Fakulty informatiky a statistiky VŠE, byla ustavena 1. srpna 1952.
Jejími prvními pracovníky byli: Augustin Hlaváček (*1921, absolvent Vysoké školy politické a sociální), Benedikt Korda (*1914, absolvent statistického studia na VŠSN, na katedru přišel z ministerstva paliv), Eduard Link (1907 – 1970, do té doby pracoval jako statistik na ministerstvu vnitřního obchodu), čerstvý absolvent VŠSN Lubomír Cyhelský (*1929) a absolvent Vysoké školy věd hospodářských Bohumil Řezníček (*1929). Na výuce se značnou měrou podíleli externisté – teorii pravděpodobnosti přednášel slavný matematický statistik Jaroslav Hájek, jednotlivé odvětvové statistiky učili odborní pracovníci Státního úřadu statistického, náměstek předsedy SÚS František Herbst (1909 – 1977) první rok externě vedl katedru statistiky.
Během budování VŠE v roce 1953 na katedru přibyl Jaromír Walter (1923 – 2001), který předtím několik let působil jako asistent v ústavu aplikované statistiky VŠSN, a také mladší absolventi vysokých škol (většinou VŠSN, někteří dostudovali až r. 1953 na FEI – viz výše): Ilja Novák (*1927), Vladimír Roubíček (*1930), Jan Vraný (*1928) a Jan Zelinka (1930 – 1994). Vedoucím katedry byl téhož roku jmenován doc. Link.
Konsolidace a počáteční rozvoj katedry
Počátky činnosti katedry spadají do období, které u nás nebylo příliš příznivé pro rozvoj statistiky. V SSSR probíhala bouřlivá diskuse, jejímž výsledkem bylo závazné usnesení (r. 1954; závazné samozřejmě i pro satelitní státy), že statistika patří mezi společenské vědy a má třídní a stranický charakter. „Teoretickým základem statistiky je historický materialismus a marxleninská politická ekonomie.“ ([2], s. 57) V rámci přírodních věd existuje zcela jiná disciplína – matematická statistika.
Součástí kursů statistiky bylo nejen pojednání o významu Lenina pro statistiku, ale i „kritika buržoazní statistiky“ včetně vysmívání se matematickým formalismům ve statistice a „takové pavědě jako ekonometrika“ ([3], s. 211).
Ve výuce ekonomické statistiky se přebíraly sovětské vzory totálně. Výklad často sklouzával k popisu obsahu výkazů, k pouhým výčtům ukazatelů, zjišťovaných v průmyslu, zemědělství, dopravě atd. – bez objasnění vzájemných souvislostí a celkového pojetí ekonomické statistiky.
Již během 50. let se většina pracovníků katedry k takovému chápání statistiky stavěla kriticky. Postupně se snažili orientovat výuku teorie statistiky na přehled metod, použitelných při zkoumání ekonomických a sociálních jevů a procesů. Také v ekonomické statistice se zvolna přecházelo od popisu konkrétních ukazatelů a aktuálních směrnic pro vyplňování výkazů k výkladu v obecnější rovině.
V této době napsali pracovníci katedry statistiky celou řadu učebních textů a sbírek příkladů z teorie statistiky (Cyhelský, Walter, Novák a další). R. 1959 vyšla první knižní učebnice statistiky pro vysoké školy ekonomického zaměření u nás (redigoval a největší část napsal I. Novák). Leninův význam pro statistiku je zde odbyt jen krátce v úvodu, zatímco dříve podezřelé regresní a korelační analýze jsou věnovány čtyři desítky stran.
Ekonomickou statistikou se v tomto období zabýval zejména B. Korda a V. Roubíček. S dalšími členy katedry se zasloužili o překlad Kursu ekonomické statistiky (A. I. Petrov + I. G. Malyj – česky 1954), později vydali vlastní skripta i knižní učebnici Ekonomická statistika (1960), kde již je výklad veden v poněkud obecnější rovině. Připomeňme ještě, že již r. 1954 publikoval B. Korda monografii Ekonomické indexy.
Pedagogové katedry v této době publikovali i řadu časopiseckých statí (zejména ve Statistickém obzoru), dva sborníky, podíleli se na učebnicích statistiky pro střední školy atd.
Vraťme se k personálnímu obsazení katedry statistiky. Hlavními autoritami v počátečním období byli zejména doc. Korda (od r. 1955 vedoucí katedry a v těchto letech též děkan Fakulty statistiky) a Ing. Walter (1953 – 1956 proděkan), později též Ing. Cyhelský a Ing. Novák. Katedru po nedlouhém působení opustil A. Hlaváček, B. Řezníček a J. Vraný. Řady pracovníků katedry naopak postupně posílili: Jara Kaňoková, Josef Kašpar, Method Bauer, Václav Čermák, Jiří Škabrada a Luděk Rychetník.
Kromě již zmíněné postupné modernizace výuky teorie statistiky i ekonomické a demografické statistiky pro statistický obor i ostatní studenty VŠE uveďme ještě, že katedra vyučovala i využití tehdejší výpočetní techniky („mechanizace evidence“) a nakonec i dříve proklínané matematické metody v ekonomii.
Shrnutí dalšího vývoje
Tento článek je zaměřen především na málo známé okolnosti vzniku a prvních let práce katedry. Popis a kritické zhodnocení celé půlstoleté činnosti statistiků na VŠE je téma, které dosud čeká na své zpracování. Omezme se zde jen na připomenutí základních fakt v chronologickém uspořádání.
Konec 50. let přinesl především rozsáhlé organizační změny. Fakulta statistiky byla (formálně vládním nařízením z 12. srpna 1959) sloučena s Fakultou financí a úvěru a Fakultou všeobecně ekonomickou ve Fakultu politické ekonomie (od r. 1968 nesla název Fakulta národohospodářská). Z katedry statistiky se vydělila samostatná katedra výpočetní a organizační techniky, v níž mají svůj prvopočátek dnešní informatické katedry. Jejím vedoucím byl jmenován doc. Link, který od r. 1958 vedl i nově zřízenou strojně početní stanici na VŠE, předchůdkyni pozdějšího výpočetního centra.
Pod vedením doc. Kordy vzniká další nová katedra – vědeckého programování, kam přešli ze statistiky též Ing. Zelinka a Ing. Rychetník. Teprve v r. 1966 mohla katedra přijmout mezinárodně srozumitelný název: katedra ekonometrie.
Vedoucím katedry statistiky byl v letech 1959 – 1961 doc. Walter. Když i on odešel na katedru vědeckého programování, stal se na krátkou dobu (1961 – 1962) vedoucím doc. Kašpar. Zasloužil se významně o rozvoj ekonomické statistiky, v přednáškách se uplatňovala obecnější rovina výkladu včetně problematiky mezinárodního srovnávání s využíváním statistik ekonomicky vyspělých zemí. Od r. 1962 zastával funkci vedoucího katedry (téměř 28 let) doc. Cyhelský.
V souvislosti se zrušením Fakulty statistiky došlo k zániku samostatného statistického oboru. Statistika se v 60. letech studovala jako jedna ze dvou specializací oboru ekonomicko-matematické výpočty (druhou bylo vědecké programování).
Během 60. let přišla na katedru řada nových pracovníků – někteří již se zkušenostmi z práce na statistickém úřadě či v jiných institucích (Jaroslav Jílek, Jiří Likeš, Jaroslav Hátle, Josef Kozák, Jiřina Moravová, Eduard Souček), jiní z řad mladých absolventů, především statistické specializace na VŠE (Petr Hebák, Milan Matějka, Jan Seger, Jana Kahounová, Jiří Kejkula, Jiří Žváček, Prokop Závodský, Felix Koschin a další).
Roku 1963 přibyla na katedru jako nová sekretářka pí Božena Hliňáková. Brzy se z ní stala uznávaná a nepostradatelná paní matka a tak je tomu i po čtyřech desetiletích. V leckteré rodině již několik generací absolventů VŠE s úsměvem vzpomíná, jak na dotaz po tom či onom profesorovi statistiky dostali typickou odpověď: Dnes mi ještě nepřišel.
V 50. a 60. letech žila katedra čilým společenským životem. Mnozí její členové se scházeli na pracovišti i po večerech – ať už ke společné práci na učebních textech nebo k různým debatám – často při mariáši. Leckdy se též společně věnovali sportu (např. tenisu), výletům, kultuře apod. Podstatný útlum tohoto kolektivního života nastal s nástupem normalizace, která postihla VŠE ještě tíživěji než jiné vysoké školy.
V důsledku prověrek nemusel opustit katedru nikdo z jejích členů, ale zhruba čtvrtina pracovníků nemohla po dvě desetiletí získat odpovídající vědecko-pedagogické tituly a studijní cesty či účast na konferencích v západních zemích byly pro ně nedostupné.
Zásluhou prof. Cyhelského bylo r. 1974 obnoveno studium samostatného oboru ekonomická statistika. Publikační činnost katedry byla v 60.-80. letech poměrně bohatá. Pravidelně vycházela nová vydání učebnice statistických metod (Cyhelský, Kaňoková, Novák), učebnice teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky (Hátle, Likeš) jsou i po třech desetiletích dobře použitelné k výuce. Připomeňme též monografii o výběrových šetřeních (Čermák), publikace o časových řadách (Kozák, Seger) i učebnice ekonomické statistiky (Jílek a Matějka ve spolupráci s partnerskou katedrou na VŠE v Bratislavě) atd.
Z iniciativy doc. Roubíčka vznikla r. 1968 laboratoř demografie, jejíž složení (Roubíček, Souček, Koschin, Koubek, Fiala a další), status a zařazení (ne vždy byla součástí katedry statistiky) se v dalších letech často měnilo, ale dobrá pověst v odborných kruzích přetrvala.
V posledních 15-20 letech soustředili někteří členové katedry svou pozornost na problematiku výpočetní statistiky (Žváček, Řezanková, Marek a další). Z jejich aktivit zmiňme kromě publikační činnosti postupně modernizované kursy (především pro statistický obor), práci v mezinárodní společnosti IASC a účast na sympoziích COMPSTAT i seminářích Výpočtová štatistika.
Nemůže být cílem této stati obsáhnout všechny významné aktivity pracovníků katedry, jejichž počet (včetně interních aspirantů apod.) překročil koncem 80. let padesátku. Vynechal jsem např. důležité akademické funkce, které mnozí členové katedry zastávali (prof. Cyhelský a prof. Kaňoková byli prorektory), nemalý podíl na redigování odborných časopisů a sborníků, zahraniční styky katedry atd.
Z mimoškolních institucí spolupracovala katedra nejintenzivněji po celých pět desetiletí se statistickým úřadem. (Úmyslně neuvádím přesný název – statistický úřad jich za popisovanou dobu vystřídal šest.) Formy této spolupráce byly rozmanité – několikaměsíční i delší praxe, vedlejší úvazky, smlouvy o vedlejší hospodářské činnosti, členství v České statistické radě i v různých poradních orgánech a komisích atp. Dlouholetou tradici má účast pedagogů katedry při vzdělávání a školení pracovníků statistického úřadu, v poslední době zejména v oblasti výpočetní statistiky. Již stovky těchto pracovníků absolvovaly čtyřsemestrální Specializované statistické studium, v současné době probíhá výuka již v 19. běhu.
Po listopadu 1989 došlo v práci katedry k významným změnám. Již začátkem r. 1990 se po předchozí volbě stal vedoucím katedry Ing. Hebák. Profesory a docenty byli jmenováni pracovníci, kterým to systém komunistického kádrování dosud neumožňoval nebo alespoň zdržoval: prof. Jílek, prof. Likeš, prof. Roubíček, prof. Novák, doc. Hebák, doc. Moravová, doc. Souček, doc. Kahounová a doc. Žváček.
V rámci reorganizace VŠE (r. 1990) místo dosavadní katedry statistiky vznikly tři katedry nové (všichni pracovníci prošli zároveň atestačním řízením): katedra statistiky a pravděpodobnosti (vedoucí doc. Hebák, od r. 1992 doc. Hindls), katedra ekonomické statistiky (vedoucí doc. Souček, od září 1990 doc. Seger) a katedra demografie (vedoucí prof. Roubíček, od r. 1995 doc. Koschin). Katedra ekonomické statistiky byla na několik let oslabena odchodem dvou pracovníků do významných funkcí ve státní statistice: prof. Jílek se stal 1. místopředsedou FSÚ (1990-1992) a doc. Souček předsedou ČSÚ (1990-1993).
V rámci zcela nové organizační struktury VŠE (od r. 1991) vznikla (jako jedna z pěti fakult) Fakulta informatiky a statistiky, na níž se po desítkách let opět sešli matematici, statistici, ekonometři, informatici a počítačoví specialisté. Prvním děkanem fakulty byl zvolen prof. Likeš (opětovně r. 1994).
Již od studijního roku 1991/92 zavedla VŠE zásluhou prorektora Žváčka do studia kreditní systém i třístupňový systém studia. Základní dvousemestrální kurs statistiky zůstal integrální součástí výuky na všech studijních oborech VŠE.
Díky poměrně dobrému vybavení VŠE počítači se stala výuka statistiky s použitím počítačů zcela běžnou. Vychází i nová generace učebních textů, pro základní kurs jsou to učebnice J. Segera, R. Hindlse, S. Hronové a dalších. V polovině 90. let se zaměření katedry statistiky a pravděpodobnosti významně rozšířilo o matematické a statistické metody v pojišťovnictví. Obor (tzv. hlavní specializace v inženýrském stupni studia) Statisticko- pojistné inženýrství byl poprvé otevřen ve studijním roce 1996/97.
Největší změny se uskutečnily v obsahu kursů národohospodářské statistiky, kde bylo nezbytné přejít od pojetí uplatňovaného v zemích bývalého sovětského bloku ke standardnímu pojetí běžnému ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou.Tento přechod se uskutečňoval postupně v souladu se změnami v praxi státní statistické služby. Zásluhou doc. Hronové vznikl nový samostatný kurs o národním účetnictví (1997), prof. Jílek organizoval autorský kolektiv k sepsání Nástinu sociálněhospodářské statistiky (2001) a připravil koncepci seminářů, věnovaných statistickým rozborům, statistickému mezinárodnímu srovnávání a statistické konjunkturální analýze.
R. 1994 se stal poprvé v historii VŠE rektorem statistik – prof. Seger, který opakovaně hladce zvítězil ve volbách Akademickým senátem VŠE (rektorem byl v letech 1994-2000). Od r. 2001 stojí v čele Fakulty informatiky a statistiky prof. Hindls. Celkem sedm členů statistických kateder vykonávalo v době od listopadu 1989 funkci proděkana fakulty, dva byli prorektory VŠE.
Počet absolventů Vysoké školy ekonomické za necelých 50 let její existence již překročil 60 tisíc. Přestože posluchači tradičně studium exaktních předmětů v přílišné lásce nemají, v oficiálních anketách pravidelně hodnotí úroveň výuky statistiky jako vysokou (jmenovitě prof. Seger a prof. Hindls bývají často označováni za jedny z nejlepších pedagogů na VŠE). I tato skutečnost pomáhá eliminovat snahy omezit výuku matematiky a statistiky, které se v různé intenzitě na VŠE nezřídka vyskytují. Celou padesátiletou historií katedry se vine jako příslovečná červená niť nutnost čelit nepochopení potřeby výuky kvantitativních metod na VŠE u některých pedagogů a studentů. Bylo-li kdysi nutno obhajovat exaktní metody proti politicky zabarvenému odporu k „matematickým formalismům“ (ne-li přímo „buržoazním pavědám“), dnes je to proti návrhům rozšiřovat na úkor statistiky předměty typu „organizace práce realitní kanceláře“.
Ve stručnosti ještě alespoň připomeňme, že prvním členem Mezinárodního statistického institutu (ISI) z katedry statistiky VŠE byl zvolen r. 1979 prof. Cyhelský. V současné době se kongresů ISI pravidelně účastní jako člen Bernoulliho společnosti prof. Cipra, v sekci statistického vzdělání (IASE) jsou v ISI činní prof. Hindls a prof. Hronová. Prof. Čermák je členem Mezinárodní asociace pro výběrová šetření, prof. Hronová pracuje ve výboru Asociace národního účetnictví v Paříži etc.
V současné době pracuje na katedře statistiky a pravděpodobnosti 22 interních pedagogů, v tom 6 profesorů, 6 docentů, 8 odborných asistentů a 2 asistenti. Téměř polovina pracovníků (10) je na katedře zaměstnána na částečný úvazek. Na výuce se podílí i 5 doktorandů a tři externisté. Zatímco na počátku existence katedry statistiky (v r. 1953) byl průměrný věk jejích pracovníků 29 let, dnes činí průměr (hodnoty jsou váženy velikostí úvazku na katedře) rovných 50 let.
Kolektiv katedry ekonomické statistiky tvoří 4 pedagogové – 3 profesoři a 1 docentka. Rovněž katedra demografie zaměstnává t. č. 4 pedagogy – 1 profesora, 1 docenta a 2 odborné asistenty.
Bývalí pracovníci katedry
Jak čtenáři našeho časopisu vědí, výsledky práce kateder statistiky jsou zde každoročně shrnovány ve stručných zprávách (ve 2. či 3. čísle Statistiky). Kromě toho byly profily některých členů statistických kateder uveřejněny v minulých letech v rubrice Výročí nebo u příležitosti získání významných titulů, resp. zvolení do akademických funkcí. Místo opakování již publikovaných skutečností zakončeme článek netradičně – vzpomínkou na některé statistiky, kteří katedru (často po dlouholeté práci zde) opustili.
Prof. Ing. Benedikt Korda, DrSc. (* 1914) vedl katedru ekonometrie do r. 1968, kdy v srpnových dnech emigroval. Po dlouholetém působení na univerzitě v kanadském Edmontonu zde žije na penzi. Loni poslal oběma katedrám, které kdysi řídil, velkou zásilku odborné literatury z vlastní knihovny. Ze zpráv, které k nám občas zpoza oceánu docházejí, se bohužel dozvídáme o jeho nepříliš dobrém zdravotním stavu.
Ing. Jan Vraný, CSc. (* 1928) po odchodu z katedry pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, v ekonomické komisi OSN pro Afriku aj. I v důchodu se zabývá mj. ekonomikou rozvojových zemí a publikuje odborné články na toto téma.
Prof. Ing. Jara Kaňoková, CSc. (* 1932) opustila katedru po 45 letech svého působení r. 1999. Dnes je vedoucí katedry pojišťovnictví na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci.
Ing. Luděk Rychetník, CSc. (* 1933) pracoval do r. 1968 na katedře ekonometrie. Po emigraci působil na univerzitě v Oxfordu a dalších 25 let učil na univerzitě v Readingu. V současné době je v důchodu a je možno ho nezřídka potkat v Praze.
Doc. Ing. Eduard Souček, CSc. (* 1935) se po ukončení předsednictví ČSÚ vrátil na svou katedru. Od r. 1995 pracoval jako expert Spořitelní investiční společnosti, v současné době přednáší na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.
Prof. Ing. Milan Matějka, DrSc. ( * 1938) se po odchodu z katedry (r. 1990) zaměřil na manažerskou problematiku, byl mj. ředitelem Centra mezinárodních manažerských studií při VŠE. Nejnověji byl pověřen vybudováním Centra exekutivního vzdělávání při VŠE a jmenován jeho ředitelem.
Ing. Jiří Hustopecký, CSc. (* 1940) odešel z katedry r. 1977, aby se nemusel ani formálně účastnit tehdejší protichartistické hysterie. Pracoval ve výzkumu na Pedagogické fakultě UK, dnes vlastní poradenskou firmu, která poskytuje služby v oboru analýzy dat a programování databází.
Prof. Ing. Josef Koubek, CSc. (* 1940) přešel od demografie k personalistice a stal se profesorem stejnojmenné katedry na Podnikohospodářské fakultě VŠE.
Doc. Ing. Jiří Žváček, CSc. (* 1943) se od jara 1991 jako prorektor pro pedagogiku a informatizaci podílel značnou měrou (a s razancí sobě vlastní) na reorganizaci VŠE a na zavádění kreditního systému studia. Po těžkém zranění (na podzim 1991) je dlouhodobě hospitalizován, přesto spolupracuje s VŠE a publikuje (zejména na Internetu).
Ing. Miroslav Šimek (* 1945), někdejší tajemník katedry, se od r. 1978 zabývá statistikou obyvatelstva na ČSÚ, v současné době je vedoucím oddělení demografické statistiky.
Ing. Petr Schůt, CSc. (* 1948) pracoval po odchodu z katedry (1985) na úřadu Federální vlády, později ve Spořitelní investiční společnosti. V současné době je členem představenstva této největší investiční společnosti v ČR. V 90. letech studoval v USA a ve Velké Britanii.
Ing. Jana Matesová (* 1957) odešla z katedry ekonomické statistiky r. 1990. Nyní je zástupkyní České republiky u Světové banky ve Washingtonu.
Ing. Libor Svoboda (* 1962) pracoval po svém odchodu z katedry (1994) na ministerstvu školství, kde byl později jmenován 1. náměstkem ministra, následně byl náměstkem ministra financí. Dnes zastává významnou funkci v České konsolidační agentuře.
Závěrem věnujme krátkou vzpomínku i bývalým spolupracovníkům, s nimiž se již na tomto světě nesetkáme.
Ing. Method Bauer (1905-1981), někdejší pracovník SÚS, se na katedře více než deset let zabýval především prací s pramennými díly a technickými činnostmi. R. 1967 přešel v rámci fakulty na katedru dějin národního hospodářství, kde pak až do pense pracoval v kabinetu hospodářských dějin ČSSR.
Doc. Ing. Eduard Link (1907-1970) po odchodu z katedry vedl na VŠE katedru výpočetní a organizační techniky a obor mechanizace národohospodářské evidence (později mechanizace a automatizace řídicích prací), přechodně též strojně početní stanici. Zemřel v dusné době prověrek na VŠE.
Prof. Ing. Jaromír Walter, CSc. (1923-2001) pracoval v letech 1961-1990 na katedře ekonometrie, od r. 1968 jako její dlouholetý vedoucí. V době „Pražského jara“ byl zvolen prorektorem pro vědeckou činnost. V posledním desetiletí se zabýval především pojistnou matematikou a teorií rizika. Na VŠE pracoval doslova do posledního dne života.
Doc. Ing. Jaroslav Hátle, CSc. (1928-1987) se věnoval po celé čtvrtstoletí výuce teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky na VŠE, je autorem či spoluautorem řady skript a učebnic z tohoto oboru. V letech 1975-1978 přednášel statistiku na univerzitě v Bagdádu.
Doc. Ing. Josef Kašpar, CSc. (1929-1968) patří mezi zakladatele naší moderní hospodářské statistiky. Je autorem řady významných prací o vymezení a měření makroekonomických ukazatelů i učebních textů z hospodářské statistiky. Největší ohlas měla monografie Typologie ekonomických veličin (1968). V letech 1966- 1968 působil ve Statistickém úřadu OSN v New Yorku.
Prof. Ing. Jiří Likeš, DrSc. (1929-1994) patřil mezi nejvýznamnější české matematické statistiky. Je autorem monografie Navrhování průmyslových experimentů (1968), řady kvalitních učebnic a desítek vědeckých statí, a to i v renomovaných zahraničních časopisech. Po listopadu 1989 byl zvolen předsedou prvního Akademického senátu VŠE a dvakrát děkanem Fakulty informatiky a statistiky.
Prof. Ing. Jan Zelinka, CSc. (1930-1994) odešel z katedry s doc. Kordou na nově vzniklou katedru vědeckého programování (ekonometrie), r. 1966 patřil mezi spoluzakladatele výpočetního centra na VŠE, odkud byl za normalizace vypuzen. Pracoval zde opět od r. 1990.
Doc. Ing. Jiří Kejkula, CSc. (1943-1982) nastoupil na katedru již po promoci r. 1965. Napsal několik učebních textů z matematické i ekonomické statistiky, jakož i odborné články, např. o aplikacích vícerozměrné analýzy. Na katedře se habilitoval, ale převzetí docentského titulu se již nedožil.
Ing. Igor Kárník, CSc. (1954-2001) působil na katedře v letech 1978-1998, kdy odešel v důsledku špatného zdravotního stavu. Zabýval se zejména vícerozměrnými statistickými metodami, regresní analýzou a analýzou kontingenčních tabulek.
Literatura
[1] Cyhelský, L.: Příprava vysokoškolsky vzdělaných ekonomicko-statistických specialistů v ČSSR v letech 1945-85. Statistika, 1985, č. 5, s. 201-211.
[2] Egermayer, F.: Sovětské názory na statistiku. SÚS, Praha 1957.
[3] Herbst, F. – Hlaváček, A.: O nové organisaci vysokoškolského studia statistiky v ČSR. Statistický obzor, 1952, seš. 3-4, s. 210-215.
[4] Průša, M.: Třicet let katedry statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. In: Statistická revue č. 8. SEVT, Praha 1984, s. 348-359.
[5] Závodský, P. (Ed.): 80 let vysokého ekonomického školství na území České republiky.Acta oeconomica Pragensia, 1999, č. 5, s. 1-164.
Děkuji prof. Jílkovi, prof. Novákovi a prof. Roubíčkovi za poskytnuté informace a vzpomínky, bez nichž by tato stať stěží vznikla.
Příspěvek vznikl v roce 2002.